Návod na kompostování
Kompostér je vhodné umístit do polostínu na rovnou plochu na zahradě, v sadu či parku tak, aby nenarušoval estetický rámec
okolního prostředí a zároveň k němu byl snadný přístup.
Dále postupujeme následovně:
- Materiál určený pro kompostování se rozdrtí (můžeme použít zahradní drtiče) a vloží do kompostéru. Do spodu kompostu se položí hrubý a vzdušný materiál (větší části větviček, sláma) k zajištění vzdušnosti. Je vhodné dodržet složení materiálu podle poměru C:N (uhlíku a dusíku) v něm obsaženém (viz odkaz kompostování).
- Ke směsi surovin přidat lopatku hlíny či hotového kompostu, případně kompostové bakterie, houbové kultury, červy, žížaly, močovinu.
- Přidáním vody se zvlhčí každá vrstva kompostu.
- Vrstvy se důkladně promíchají (velmi důležité!).
- Po naplnění se kompostér uzavře víkem.
- V letních měsících se pootevře nebo zcela otevře ventil ve víku kompostéru.
- V zimních měsících je nutno ventil uzavřít.
- Boční otvory umožňují dostatečné provzdušnění, víko s ventilem zabraňuje převlhčení a tvorbě zápachu.
- Kompost je nutné alespoň jednou až čtyřikrát měsíčně promíchat a umožnit tak dostatečný přístup kyslíku do všech vrstev a podle potřeby zvlhčit.
Obsah kompostéru se působením rozkladných procesů zredukuje až o polovinu. Za optimálních podmínek je možné po 8 – 10
týdnech vyjmout z kompostéru kompost vhodný k mulčování. Po uplynutí 16 až 20 měsíců by kompost měl dosáhnout zralosti
– je drobivý, temně hnědý a voní po lesní půdě. Není vhodné používat kompost starší 12 měsíců, neboť všechny užitné látky v
něm obsažené jsou již rozloženy.
Co je vhodné ke kompostování
- ovocné a zeleninové odpady
- kávové a čajové zbytky
- novinový papír, lepenka, papír. ručníky
- mléčné produkty
- posekaná tráva, listí, drnové řezy, větvičky
- třísky, piliny, hobliny, kůra
- trus hospodářských zvířat
- popel ze dřeva
- skořápky z ořechů
Co není vhodné ke kompostování
- kosti, odřezky masa, tuky
- chemicky ošetřené materiály
- rostliny napadené chorobami
- slupky z tropického ovoce, pecky
- popel z uhlí, cigaret
- časopisy
- oddenková plevel
- plasty, kovy, sklo, kameny
- POZOR! Do kompostéru nepatří žhavý popel a lehce hořlavé materiály
Základní podmínky pro kompostování
- vstupní materiál musí obsahovat organické látky pro výživu mikroorganismů (půdních bakterií, hub, červů, žížal atd.) a to v poměru C:N (uhlíku a dusíku) = 30:1
- vlhkost materiálu udržovat 50 – 60 %
- materiál je nutno míchat a tím umožnit dostatečný přístup kyslíku.
- hrubší suroviny je vhodné podrtit na malé části
- pro urychlení procesu kompostování přidat v malém množství půdy či hotového kompostu
Kompostování
- Doporučený poměr C:N (uhlíku a dusíku) můžeme regulovat vhodným poměrem organických látek uvedených v tabulce. Materiál čerstvý, šťavnatý, zelený obsahuje hodně dusíku, materiál starší, dřevnatý a hnědý je bohatý na uhlík. Obecným pravidlem je přidávat 2-3 díly hnědého materiálu na 1 díl zeleného materiálu.
- Velmi důležité je pravidelné míchání kompostu z důvodu rovnoměrného přístupu kyslíku, přibližně jednou až čtyřikrát do měsíce.
- Je třeba kontrolovat vlhkost kompostu (kompostovaný materiál by měl být na dotek vlhký jako „dobře vyždímaný ručník“).
| Tab.č.1. Poměr C:N v některých surovinách ke kompostování |
Pokud kompost zapáchá jako „zkažené vejce“, znamená to, že v něm převládá materiál s nadměrným obsahem uhlíku. V
tomto případě přidáme posekanou trávu nebo listí. Vysoký obsah dusíku zase signalizuje zápach po amoniaku, do kompostu
tedy přimícháme dřevěné třísky, kůru nebo piliny.
V první fázi kompostovacího procesu dochází k samoohřevu v důsledku probíhajících rozkladných chemických reakcí za
intenzivního rozvoje bakterií a plísní. Dochází k rozkladu lehce rozložitelných látek Hromada kompostu se může zahřát až na
teplotu 65°C. V druhé fázi dochází k odbourávání obtížněji rozložitelných látek na stabilní látky obsahující humus. Teplota
začíná klesat a kompost získává hnědou barvu a zemitou strukturu. Ve třetí fázi, obecně je to 6 – 12 měsíců od založení
kompostu, má zralý kompost homogenní strukturu a voní po lesní půdě.
Doba potřebná k přeměně odpadu v plnohodnotný kompost záleží na mnoha faktorech, jako je teplota, složení kompostu,
postup při kompostování atd. Proces kompostování lze urychlit použitím kompostérů (zkrácení doby kompostování až o
polovinu).
Druhy kompostů
- Kompost z listí
- Listí z různých druhů stromů se rozdrtí drtičem nebo travní sekačkou, smíchá s půdou, hnojem nebo kompostem v poměru 2:1. Je vhodné přidat ke směsi kuchyňský odpad, posekanou trávu, případně vyrovnávací dávku dusíkatého hnojiva (slepičí trus).
- Kompost z trávy
- Čerstvá tráva obsahuje hodně dusíku a vlhkosti. Proto je dobré ji nechat zvadnout a smíchat ji se slámou, listím, pilinami, hoblinami či rozdrcenými větvemi v poměru 2-3:1. Tráva má tendenci „slehnout“, proto tento druh kompostu je nutné častěji míchat a předcházet tak hnití a nedostatečnému zásobování kyslíkem.
- Kompost z chlévské mrvy
- Mrva s malým podílem slámy se smíchá s listím, slámou nebo starým senem, případně se zvlhčí. Mrvu lze kompostovat samotnou nebo smíchanou s 20% půdy nebo kompostu. Kompost z mrvy se používá pro rostliny náročné na živiny (brambory, rajčata apod.). Tento druh kompostu lze užívat už po čtyřměsíčním zrání.
- Kompost z větví, kůry a pilin
- Jelikož má každý druh dřevnatého odpadu pro tlení příliš málo dusíku, je třeba ho dodat, stejně jako potřebnou vlhkost. Vlhké a na dusík bohaté materiály jsou kejda, zelené odpady, tráva apod. Nutné je počítat také s delší dobou tlení. Tento druh kompostu je vhodný zejména pro výsadby nových stromů.
- Kompost z výlisků ovoce a vinné révy
- Výlisky z vinné révy mají většinou optimální poměr uhlíku a dusíku C:N (25-30:1) pro tlení. U výlisků jablek a hrušek se doporučuje přídavek slámy a zeminy. Nutné je pravidelně kontrolovat vlhkost. Kompost z výlisků lze použít jako náhradu rašeliny, slouží k ozdravení ozdravení půdy a rostlin.
Výhody kompostování v kompostérech
- urychlení procesu kompostování až o polovinu doby nutné pro kompostování v hromadách
- regulace teploty, vlhkosti, přístupu vzduchu a světla
- úspora místa na zahradě (kompostér nahradí nevzhlednou hromadu)
- estetičnost
- odstranění nepříjemného zápachu, který vábí hmyz a drobná zvířata
- finanční úspora na svozu domovních odpadů – kompostováním je možné zpracovat až 30% kuchyňských odpadů
- zužitkování odpadů ze zahrady
- získání kompostu - vynikajícího zdroje živin a organických látek
Kompostovací síla
Kompostovací sila jsou otevřené kompostéry v nichž probíhá kompostovací proces pomaleji. Jsou vhodná pro
kompostování v delších cyklech (6 měsíců, 1 rok i více).